Měli bychom si být vědomi také skutečnosti, že úřad práce má dle zákona o sociálních službách povinnost provádět kontroly využívání přiznaného příspěvku na péči. Ty probíhají podobně jako sociální šetření v obydlí příjemce příspěvku. Kontroly provádí úřad práce jen u určité části příjemců. Ti jsou ke kontrole vybírání namátkově nebo na základě případného podezření na zneužívání dávky. Kontrola může být i neohlášená, většinou však probíhá po předchozí telefonické domluvě.
Smutnou realitou naší doby je i kriminalita či podvodné jednání osob, které se pod určitou záminkou dostanou do obydlí a využijí tak neznalosti či důvěřivosti občanů. Obzvláště v případě starších osob se riziko značně zvyšuje. Neznáme-li osobně pracovníka úřadu práce, který přišel na předem ohlášenou i neohlášenou kontrolu, je opatrnost jistě na místě. Takový pracovník bez našeho souhlasu nemůže vstoupit do našeho obydlí.
Na druhé straně však platí, že příjemce příspěvku je povinen se kontrolnímu šetření úřadu práce podrobit a neučiní-li tak, může mu být po předchozím písemném upozornění výplata příspěvku zastavena nebo příspěvek dokonce odejmut. Jak si tedy poradit v této situaci?
Pracovníci příslušné krajské pobočky Úřadu práce jsou povinni se prokázat služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním. Toto zvláštní oprávnění by mělo obsahovat označení účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno zaměstnance a identifikační údaje vydávající krajské pobočky Úřadu práce nebo ministerstva.
V případě přetrvávajících pochybností se můžeme pracovníka dotázat, zda s sebou má na místě spisovou dokumentaci příspěvku na péči daného příjemce. Pokud tuto dokumentaci vzal pracovník s sebou, můžeme zkontrolovat samotnou žádost o příspěvek s podacím razítkem úřadu a podpisem žadatele či oznámení o poskytovateli pomoci, kde uvidíme podpis pečující osoby. Součástí spisové dokumentace je i kompletní seznam písemné komunikace mezi úřadem a příjemcem příspěvku.
Ověření těchto skutečností by již mělo snížit bezpečnostní riziko na minimum. Další možnost ověření může představovat telefonát na místně příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce spolu s dotazem, zda na tomto pracovišti konkrétní zaměstnanec pracuje.
Kontrolní šetření probíhá u příjemce příspěvku v domácím prostředí, aby pracovník úřadu práce mohl posoudit, v jakých podmínkách příjemce příspěvku žije a zda je péče poskytována v odpovídajícím rozsahu a kvalitě. Pracovník se dotazuje, kdo poskytuje příjemci pomoc a zjištěné informace porovnává s údaji uvedenými na oznámení o poskytovateli pomoci.
Příjemce je rovněž povinen až 1 rok zpětně prokázat, že byl příspěvek využit na zajištění pomoci. K tomuto účelu slouží smlouva o poskytování sociálních služeb a jejich vyúčtování v případě, že péči poskytuje instituce. V domácím prostředí jde většinou o pečovatelskou službu. Vyplatí se proto vyúčtování těchto služeb uchovávat.
Pokud péči poskytuje osoba blízká, je způsob prokazování využití příspěvku diskutabilní. Ve většině rodin její příslušníci písemné vyúčtování např. za pomoc s hygienou či s oblékáním neprovádějí. Tuto skutečnost obvykle úřad práce respektuje a spokojí se pouze s verbální informací o tom, komu je částka příjemcem poskytována a v jaké výši. Příspěvek by měl být zcela využit na zajištění pomoci. To znamená, že celou částku by měli dostávat poskytovatelé pomoci uvedení ve spise.
Pracovník úřadu práce v rámci kontrolního šetření provede písemný záznam o zjištěných skutečnostech a s jeho obsahem účastníky kontroly seznámí. V případě nesrovnalostí mezi údaji ve spise a skutečností stanoví lhůtu pro zjednání nápravy. Často jde např. o situaci, kdy péči již poskytuje někdo jiný, než je uvedeno na oznámení o poskytovateli pomoci. V takovém případě je potřeba na novém formuláři data pouze aktualizovat.
Mezi závažnější nedostatky patří např. zjištění, že sociální služby nejsou poskytovány v dostatečném rozsahu nebo nejsou poskytovány vůbec a příjemce příspěvku žije v nevyhovujících podmínkách. V takovém případě úřad práce může zastavit výplatu nebo příspěvek odejmout a informuje o nevyhovující sociální situaci příslušný krajský úřad.
V průběhu kontrolního šetření může rovněž vyplynout zásadní nepoměr mezi výší přiznaného příspěvku a skutečným stavem jeho příjemce. V případě, že dotyčná osoba pobírá příspěvek ve zjevně neadekvátní výši, může úřad práce z moci úřední zahájit řízení o opětovném posouzení nároku a výše dávky a na základě nového posouzení zdravotního stavu rozhodnutím výši dávky upravit.
Pokud naopak potřeby dotyčného zjevně převyšují výši vypláceného příspěvku, je jeho příjemce informován o možnosti podat návrh na změnu výše, v jehož rámci může dojít k přiznání vyššího stupně závislosti a tím i k vyšší výplatě příspěvku.